Zajímavosti

ZIMA

A jsou tu opět dlouhé zimní večery. Ideální čas na čtení zajímavých knih, pití dobrého čaje a meditaci. A něco hutného do žaludku. Nezapomeňte však, že je večer ideální jíst maximálně čtyři hodiny před spaním. Čím více večer sníte, tím máte ráno větší hlad.
V zimním období je zcela přirozené konzumovat hodně obilovin, luštěnin, kořenovou zeleninu a hlávkové zelí. Mnozí lidé se domnívají, že konzumací obilnin se přibírá na váze. Je to naprostý omyl, ale jistě jich nebudeme jíst mnohokrát více než je naše běžné množství stravy. Obilniny se totiž skládají (z energetického hlediska) z uhlohydrátů. Takže jíme-li obilniny, jíme uhlohydráty. A uhlohydráty naám především dodávají energii. Uhlohydráty působí v těle ochranně, takže nás konzumace celozrnných obilnin chrání před civilizačními chorobami, před rakovinou – zejména rakovinou tlustého střeva. Kdo nevěří, ať si přečte knihu Tomáše Husáka – STOP NEMOCEM.
Zimní talíř se zdá býti chudý, nebarevný a jídla velmi podobná. Nezapomínejte však, že makrobiotika využívá nejenom energetický potenciál potravin, technik vaření atd, ale zejména preferuje konzumaci takových potravin, které rostou v daném ročním období. A v zimě nic neroste, proto se odpradávna užívaly potraviny vhodné k uskladnění. Mrazničky dělají v řádu čtyř ročních období pouze škodu. Zmražené jídlo nemá žádnou energii. Proto také v naší jídelně používáme výhradně čerstvou zeleninu. To jinde nenajdete. V jídelně používáme zmražené pouze tyto potraviny: fazolové lusky, hrášek špenát a kukuřici.
A jaké techniky vaření využíváme? Preferujeme dlouhé vaření, dušení, pečení či dokonce smažení, neboť ony tělo zahřívají. A v zimě potřebujeme tělo zahřívat. Do jídla přidáváme také trošku více oleje, než dáváme v letním období.
Abychom tělu dodávali také vitamín C, vyrábíme krátce i déledobě kvašenou zeleninu. Všichni známe kvašené zelí, což je zelenina déledobě kvašená. Většina lidí nakupuje v zimě tropické ovoce – jako zdroj vitamínu C, ale konzumace zelí je pro nás jednak přirozená a jednak má mnohem více vitamínu C než cokoliv jiného. Pro tělo je nenahraditelné také krátkodobě kvašené PICKLES – regeneruje střevo, podporuje růst střevní mikroflóry, udržuje rovnovážné složení žaludečních šťáv, zlepšuje trávení, posiluje imunitu a podporuje krvetvorbu. Pickles působí nejlépe v malém množství několikrát denně. V naší jídelně vyrábíme pickles především ze zelí, ale je možné ho vyrobit I z jiných druhů zeleniny. Zejména v létě.

Mnozí z Vás již určitě slyšeli názor, že není dobré jísti v zimě tropické ovoce. Proč? Pomeranče, banány aj. ochlazují organismus lidí žijících v tropických oblastech. My Češi jednak v tropech nebydlíme a jednak v zimě přece nepotřebujeme organismus ochlazovat, ale naopak – zahřívat. Proto naší předkové jedli sušené ovoce, nebo jablka uložená v chytře postavených sklepech. A ty pak zapékali, dusili atd.
V zimě bychom neměli konzumovat syrovou zeleninu, abychom nezatěžovali oblast trávení, zejména slinivku břišní. V naší jídelně děláme k vůli Vám zákazníkům kompromis, dostáváte syrové čínské zelí – neboť napařené není u Vás příliš oblíbené. Také užíváme strouhanou mrkev pro barevné oživení Vašeho talíře. Červená řepa je vařená a to I v salátu s křenem či jablky.

Věříme, že uspokojujeme Vaši chuť výbornými polévkami. Vaříme v nich také mořské řasy. Vývar považujeme za startér organismu. Do hustých polévek přidáváme vývary z obilí, které denně vaříme. A také MISO pastu, která je doslova lékem na naše cévy, snižuje hladinu cholesterolu, odvádí z těla škodlivé látky a radioaktivitu.

Protože člověk musí uspokojovat všechny chutě (slanou, kyselou, hořkou a sladkou) pečeme pro Vás různé moučníky. Samozřejmě bez klasického rafinovaného cukru, mléka a dalších surovin užívaných v české kuchyni.
Nejsou tak sladké jako sladkosti v obchodě či cukrárně, ale jsou tělu příjemné a přirozené. Přirozené proto, neboť při výrobě používáme chutě a vlastnosti jednotlivých druhů potravin, aniž bychom je museli uměle dochucovat stejnou chutí – bílým cukrem.

V tomto ročním obobí, tedy v zimě trpí nejvíce naše ledviny a močový měchýř. Nedivme se potom, že je v tomto období spousta chřipek a angín. Měli byste mít teplo především na ně, ale také na nohy. Na šlapkách nohou totiž končí energetická dráha ledvin. Organismus musíme zahřívat. Také tekutin – teplých – má být přiměřeně. Stravujete – li se jenom makrobioticky, pak ani nepotřebujete tolik pít, jako lidé konzumující hodně chleba, sýrů a jiných slaných potravin. Zelenina obsahuje až 90% vody, luštěniny i obiloviny vaříme v dostatečném množství vody, polévky – to jsou zdroje tekutin, které denně potřebujete. Pití dalších dvou až tří litrů denně zbytečně zatěžuje ledviny a močový měchýř, které už beztak trpí chladem.

Nezapomínejte ovšem, že jsme především duchovní bytosti. To, co nám hlavně způsobuje nemoci, jsou naše neprožité emoce. Ve fyzickém těle se objevují už pouze příznaky těchto emocí v podobě nemocí.
Člověk a svět kolem něj je složitý mechanismus, který má svůj řád a pravidla. Každý z nás by se měl snažit poznat tato pravidla, aby hrál hru života podle pravidel. Pokud je neznáme, nemůžeme hrát dobře. A nemoci nás na to neustále upozorňují. A nejen ony.

Buďte vnitřně šťastní a spokojení. Přejte těm druhým to, co přejete sami sobě. Nedělejte druhým to, co nechcete, aby druzí dělali Vám. Buďte tvůrci svého života. Chraňte přírodu, byla nám dána jako naše zahrada.